Jak to vše začalo

RomčaBylo to na jaře roku 2003, kdy jsme chtěli naší babičce pořídit malého pejska. Hledali jsme v atlasech mezi malými plemeny a vyhrála to čivava. Už jsme měli zamluvenou fenečku, když babička řekla rezolutně ne. Museli jsme to tedy zrušit. Do představy mít pejska v rodině jsme se ale tak zamilovali, že jsme se rozhodli, pořídit si svého. Tedy mého. Tak mě tu máteMoje sestra má Bulmastify a když jednou četovala, narazila na chovatelku čivav Leonu. Sestra jí dala kontakt na mě a já už si s Leonou začala psát co a jak. Jelikož celá rodina hrajeme petanque a pravidelně jezdíme na turnaje, chtěla jsem vědět, jak to štěňátko a pak dospělí pejsek může zvládat. Když se ptala, kdy bychom štěňátko chtěli, byl to stejný termín jako se měli její případná štěňátka narodit a jít k novým páníčkům. Nejdříve jsme čekali, zda Kerinka (budoucí maminka) bude vůbec v březí a pak jestli se narodí holčička.

U maminky Byla jsem stále s Leonou v kontaktu a dne 13. července 2003 mi napsala, že dnes to již bude. Během dne přišla zpráva, že se narodili 2 pejsci a jedna fenečka. Když jí byli 3 týdny a jeli jsme ji poprvé navštívit, už měla jméno Čiki. Byla to taková malá nádherná kulička, která byla dost průbojná mezi štěňaty a to jí vlastně zůstalo do dnes. Pak jsme ji jeli ještě navštívit, když jí bylo 6 týdnů. A když jí bylo už skoro 10 týdnů, jeli jsme si pro ni. Leona zrovna byla tady blízko u Prahy na čivasrazu, tak jsme to ani neměli daleko. No a tak to vše začalo.

Už stojím Čiki 4týdenní s bráškou Čiki 4týdenní s bráškama Čiki 4 týdny Čiki 6týdenní s bráškou Čiki 6 týdnů To je práce